Jednorožci v historii a mytologii
Jednorožec je bájný tvor, považovaný za zosobnění dobra, později, v dovách křesťanství, také čistoty a panenství.
Báje a mýty o těchto zvířatech můžeme najít nejen v mytologii všech národů kolem Středozemního moře, ale také v čínských bájích. I když se popisy úplně neshodují, je poznat že všechny popisují jednoho tvora - sudokopytníka s jemným a křehkým vzhledem, podobného lani, antilopě či koni. Barva se mění podle popisu (včetně zelené). Také se všechny příběhy shodují na tom, že jednorožec je jemné zvíře, které nikdy nezabíjí(v Číně se jednorožci střeží i zašlápnout brouka či mladou trávu). Svou vůli však dokáže prosadit velmi dobře.
Realita? Existují jednorožci doopravdy? Ačkoli naše neschopnost najít jednorožce nezbytně neznamená, že neexistuje, je fakt, že při současné úrovni poznání přirody lze jen těžko očekávat, že by na jednorožce dosud nikdo nenarazil, je-li skutečný.Jako důkaz existence jednorožce byl někdy zastánci jejich výskytu předkládán jeho roh, který měl mít dle tvrzení některých středověkých alchymistů velkou cenu a zázračné účinky. Ve skutečnosti šlo většinou o zub narvala jednorohého.
V literatuře se jednorožci často vyskytují ve fantasy. Obvykle je zachována většina jejich mýtických vlastností - vzhled včetně šroubovitého rohu, jeho rozsáhlé magické vlastnosti (především protijedové) fungující i po oddělení od jednorožce i to, jak ho přitahuje nevinnost (především pannenská). Jednorožec bývá součástí hvozdu, magického lesa, často i jeho ochráncem. Jen zřídka je zachována jeho nechuť k zabíjení - jednorožec sice nepatří mezi typické zabijácké bestie, ale kromě své magie může použít k obraně i svůj roh.